[chooze:gallery;value:40248]
"Myslím si, že někteří členové týmů zde fakt nemají co dělat. Neumí pořádně používat mačky k výstupu nebo nemají dost technických a fyzických předpokladů. Tihle všichni zdržují a komplikují situaci. Chvíli je to opravdu k pláči, jak se snaží nějakým opičím způsobem posouvat, hekají u toho, někteří skoro brečí nebo křičí," popsal horský vůdce Roman Kozelka.
Spolu s Milanem Schagererem vyrazil minulý týden na několikadenní aklimatizační výstup po normální cestě na Everest. Před finálním pokusem o vrchol tak horolezci do výšky mezi šesti a sedmi tisíci metrů nad mořem stoupají i několikrát, aby si jejich organismus alespoň částečně zvykl.
[chooze:article;value:609510]
Šerpové člověka nahoru nevytáhnou
"Rotace nebyla úplně příjemná. Spát v 6 500 metrech je pro organismus už hodně náročné. Bylo to cítit. Každý den obrovsky odčerpává síly," přiblížil Milan pocity. Značné komplikace ale působí právě další účastníci expedicí.
"Prostě totální zácpa. Na techničtějších místech se to prostě vždy zaseklo. K tomu šlo nahoru hodně nosičů s nákladem do prvního výškového tábora (C1) a do C2. Všechno se to kouslo v ledopádu Khumbu. Je to hrůza, to občas vidět. Jak si mohou objednat výstup na Everest bez předchozího kvalitního tréninku?" vysvětloval Roman.
"Je to komerční záležitost. Prostě tě sem vezmou, do základního tábora, klidně i vrtulníkem, i když vědí, že ti samozřejmě bude blbě. Ale popravdě, tihle lidé často odpadnou ještě při první anebo druhé rotaci," pokračoval horský vůdce. "Šerpové člověka určitě nevytáhnou nahoru. Každý je zde sám za sebe," doplňuje Milan. Někteří ale podle Romana na vůdce spoléhají až příliš.
[chooze:article;value:602134]
Tři Nepálci na jednoho lezce
Komerci na samotné nejvyšší hoře světa odpovídají i podmínky v základním táboře. Pro horolezce z celého světa jsou k dispozici jídelní stany, různorodá kuchyně přizpůsobená jejich zvykům a za nemalý poplatek je k dispozici i internet. Náklad, třeba kyslíkové lahve, do výškových táborů dokonce nově vynáší drony.
"Toalety jsou rozděleny na dva druhy. Na tu větší potřebu je menší stan s otvorem, který je pokryt železnou kari sítí, aby se vykonavatel nepropadl. Pod tím je velký 100l sud a ten se pak po zaplnění odnáší. Pak je jeden větší stan, kam chodíme na tu menší potřebu. Jsou tam vyskládány kameny větších rozměrů jako nášlapy i pro ženy," popsal Roman.
"Pro naši agenturu tady v základním táboře pracuje asi 150 Nepálců. Z toho cca 70 lezeckých šerpů a asi 80 nosičů a pracovníků v kuchyních, při stavbě tábora apod. Je nás tady v současné době 48 lezců, kteří se pokoušejí dosáhnout vrcholu Everestu nebo Lhotse. Statisticky to vychází tři Nepálci na jednoho horolezce," dodal. Celkem podle něj v táboře pracuje asi 1 500 lidí.
[chooze:article;value:605685]
Prostě nechci přijít o prsty
Milan s Romanem na Everest stejně jako většina ostatních polezou s použitím kyslíku. "Dáme na doporučení. Protože nemáme předchozí zkušenost, budeme postupovat dle názoru zkušenějších," vysvětlil Milan.
"Když budu cucat ten kyslík, tak je to i prevence proti omrzlinám, prostě nechci přijít o prsty. To si raději budu přidýchávat. Stejně na tohle nehrajeme, dopředu říkáme, jdeme na Everest, jdeme s kyslíkem. Jsem si vědom toho, že to není takový výkon jako dojít tam bez kyslíku,"řekl Roman.
"Já se za to nestydím. Mám na starosti sebe, ale částečně díky mým zkušenostem i Milana a s kyslíkem se přemýšlí lépe," přiblížil. Z tibetské strany už se na horu bez kyslíku nesmí vůbec a zakázané jsou nově i sólo výstupy. Má jít o předcházení častým úmrtím a zároveň je vysokohorská turistika pro chudý Nepál zásadním zdrojem příjmů.
[chooze:article;value:608372]
Po sestupu z výšky okolo 6 800 metrů se Roman s Milanem vrtulníkem přemístili do nížiny, aby nabrali síly na samotný výstup. Ten je pravděpodobně bude čekat příští týden, čekat musí na povel, že je dobré počasí.
Oba se ale nakazili tzv. Khumbu kašlem pojmenovaným po ledovci pod Everestem. Ten Milana doposud sužuje. "Mám pocit, že začíná výstup ohrožovat," vyjádřil své obavy. Místní lékaři mu ale naordinovali léky, po kterých by mělo přijít zlepšení.
Sedm nejvyšších vrcholů
Roman s Milanem se na nejvyšší horu světa chystají v rámci společného projektu Seven Summits (česky Sedm vrcholů). Mají v plánu vylézt na nejvyšší hory všech sedmi kontinentů. Jejich cestu na Everest na TN.cz průběžně sledujeme.
Za sebou už mají pět: Denali (6 190 metrů) v Severní Americe, Aconcaguu (6 961 metrů) v Jižní Americe, Carstensz Pyramid (4 884 metrů) na Nové Guineji a Mont Blanc (4 806 metrů) a Elbrus (5 642 metrů) v Evropě a Kilimandžáro (5 895 metrů) v Africe. Zbývá jim Everest a Vinson Massif (4 892 metrů) na Antarktidě.
[chooze:article;value:564394]
Milanovi je 40 let, pracuje jako advokát a má i vlastní advokátní kancelář v Praze. Mimo zahraničí ho lze nejčastěji potkat při trekování v Brdech nebo Krušných horách. Nebojí se ani dalších sportů a věnuje se taky cyklistice nebo běhu. Kolo a běh má rád v rodném Slánsku a v kopcovité oblasti Džbánu. Také rád podporuje tuzemské pivovary, obzvláště při náročných letních měsících.
Romana v jeho 45 letech hory živí. Je mezinárodní horský vůdce a s klienty obráží vrcholky po celém světě. Odmala miluje výšky a jakoukoliv formu lezení, má rád lyžování ve všech podobách, ať už jde o skialpy na Špicberkách, nebo jízdu ve volném terénu ve Švédsku či Gruzii.
Mimo své horské profese ho živí i stromolezení a bagrování. Pracoval také jako záchranář. Provozuje rovněž zajištěnou horskou cestu (via ferratu) ve svém rodném Slaném.